Zavedení zákazu plynových pecí v EU: výzva pro přenosové sítě?

V letech 2027-2030 plánuje Evropská unie zavést zákaz instalace plynových kamen v nově budovaných budovách a v následujících letech i ve stávajících. Konečný návrh stavební směrnice EU rovněž předpokládá zákaz instalace topenišť na fosilní paliva včetně zemního plynu. Toto rozhodnutí souvisí především se dvěma problémy: s nutností snížit emise oxidu uhličitého z budov a snahou o větší energetickou nezávislost EU. V tomto článku se zaměříme především na to, jaký význam má pro uživatele zavedení zákazu plynových sporáků?

Kdy vstoupí v platnost zákaz plynových sporáků?

Novela stavební směrnice EU stanoví, že od roku 2027 musí být nové veřejné budovy a od roku 2030 všechny ostatní nově postavené budovy bezemisní. To znamená, že žádný zdroj tepla, včetně plynových pecí, nemůže vypouštět oxid uhličitý. Stávající obytné budovy budou navíc povinny využívat především obnovitelné zdroje energie. Cílem tohoto řešení je mimo jiné i osamostatnění se na dovozu. zemního plynu ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. Využití fotovoltaických panelů k výrobě elektřiny, využívané mj. pro vytápění domů a bytů, má pomoci dosáhnout tohoto cíle. Není proto divu, že vlády mnoha zemí budou financovat mj. jejich nákup, výměna topných pecí, případně tepelná modernizace budov. To vše má za cíl snížit produkci oxidu uhličitého, omezit skleníkový efekt, a tím chránit životní prostředí a ohrožené druhy.

Hrozí zavedení zákazu plynových sporáků?

Není to tak dávno, co byl zemní plyn považován za ekologický zdroj energie, i když to není tak úplně pravda. Je důležité si uvědomit, že zemní plyn není nic jiného než hořlavý uhlovodík, který se skládá převážně z metanu, který je přibližně 28krát více znečišťující než CO2 a je náchylný k únikům z plynovodů a další infrastruktury. Je to fosilní palivo, které se vyskytuje hluboko v zemi, poblíž břidlice, hornin nebo ropy. Proto by mělo být jasně zdůrazněno, že jeho vklady jsou omezené a může dojít za nějakých tucet let.

Polský poslanec Norbert Kaczmarczyk však nastoluje otázku, zda je přenosová síť připravena na hromadné nahrazení plynových pecí zařízeními na ohřev elektřiny. Jeho obavy se soustředí na již tak silně přetížené přenosové sítě, které často zažívají odstávky. Kaczmarczyk se v interpelaci na tři ministry ptá, zda chystané změny nezpůsobí další zatížení sítě.

Kaczmarczyk také upozorňuje na nutnost přijmout opatření, která zabrání přetížení přenosových sítí. Náměstek ministra pro klima a životní prostředí Miłosz Motyka v reakci na interpelaci zdůrazňuje, že řešením je optimalizace stávajících schopností sítě a rozšíření a modernizace sítě. Odhadované investiční výdaje pro tento účel převyšují do roku 2030 100 miliard PLN a část těchto prostředků má pocházet z fondů EU.

Změny stavební směrnice EU tedy nemají dopad pouze na ekologii, ale pro mnohé země představují také problémy v oblasti infrastruktury. Bude přenosová síť schopna uspokojit rostoucí poptávku po elektřině kvůli plánované hromadné výměně plynových pecí? Odpověď na tuto otázku zůstává klíčová pro budoucnost energetiky v mnoha zemích EU.